Co měl reformátor společného s muzikou?

Co měl reformátor společného s muzikou?

02. 06. 2018

Na prvním koncertu Festivalu Úštěk vystoupí americký pěvecký sbor pojmenovaný po Martinu Lutherovi – Luther College Nordic Choir. Je z USA, tak bych očekával, že se v názvu vedle Luther objeví i King. Jméno baptistického kazatele a jednoho z čelních představitelů amerického hnutí za občanská práva Martina Luthera Kinga ale v názvu očividně není. Nezbývá než se domnívat, že zpěváci z nového světa přijali do názvu našeho starého evropského reformátora.

Tenhle Martin Luther je o chlup starší než novodobé americké dějiny. V době, kdy se Kryštof Kolumbus vydal na cestu do Indie, při které zabloudil až k americkým břehům, chodil Martin do třetí třídy. Později vystudoval univerzitu a začal na ní i přednášet, zejména teologii. Čím více studoval Bibli, tím více se mu nelíbil život tehdejší církve, protože až příliš často stavěl na úplně jiných základech, než o jakých mluvil Ježíš. Martin Luther chtěl, aby se církev, tak jako ve svých začátcích, opět orientovala pouze podle Bible. Své postřehy a náměty sepsal do 95 článků, které v roce 1517 odstartovaly světovou reformaci.

Co měl ale reformátor společného s muzikou? Ať dělal, co dělal, vždy se Martin Luther snažil dostat k samému základu věci. Stejně tomu bylo i s církevní hudbou. Vyrůstal v době, kdy v kostelech zněl pouze latinsky zpívaný gregoriánský chorál, ke kterému se obyčejní účastníci bohoslužeb nemohli přidat. Doma si zpívali, ale při bohoslužbách museli utichnout a pasivně poslouchat. Nebylo to tak ale všude. Třeba v Čechách mohli už sto let při bohoslužbách zpívat české duchovní písně i laici. Roku 1501 vydala Jednota bratská první tištěný zpěvník na světě. To Luthera inspirovalo. Mimo kostel Luther slyšel mnoho krásných, zajímavých a dobře zpěvných melodií. Některé zaslechl i v hostinci, a právě tady prý zazněla jeho památná věta: „Ďábel nám nemůže pro sebe sebrat všecky ty krásné písně! My mu je musíme z jeho panství vytrhávat!“ Dal se do práce a začal k melodiím psát duchovní texty ve své mateřštině. Některé byly opravdu výborné a řada z nich se zpívá doposud.

Svým přístupem tak Martin Luther v Německu umožnil rozvoj nového typu duchovní hudby. Protestantský chorál se stane jedním ze základních fundamentů evropské hudby, třeba v díle dobře vzdělaného luterána Johanna Sebastiana Bacha, jehož chorál „Singet dem Herrn ein neues Lied“ uslyšíme na závěr středečního koncertu.

 

Pavel Křivohlavý