Opičí hrad a Richard Wagner

Opičí hrad a Richard Wagner

06. 05. 2018

Neví se přesně, kdy byl hrad postaven. Pravděpodobně byly stavitelmi hradu Ronovci někdy ve 13. Století. V roce 1374 předal hrad Hans von Helfenburg Pražskému biskupovi Janovi Očkovi z Vlašimi a z této koupy se nám dochovala první písemní zmínka. V nasledujících letech a staletích hrad často střídal majitele skrze koupu, dědictví, anebo dobití. V roce 1620 byl vyrabován a podpálen a upadl v ruinu a postupně i v zapomění. Až v roce 1887 částečně zbezpečil majitel pozemku Edler von Schroll hrad tak, aby ho uchránil od dalšího chátrání způsobeného zubem času a nepřízní počasí. Zachované jsou dodnes téměř kompletní hradní zdi s cimbuřím, hradní věž a 30 metrů hluboká hradní studna.

„Za zmínku stojí zajímavá legenda, která tvrdí, že počátkem 17. století se mělo na Helfenburku usadit pár opic, které prý utekly jednomu šlechtici, který si tento "suvenýr" přivezl z dalekých zemí. Exotičtí živočichové se však na hradě začali rychle rozmnožovat a brzy jich byly údajně až stovky. Širokému okolí opice velmi škodily; časem jejich drzost natolik vygradovala, že se při svých nočních loupeživých výpravách odvážily až do sousedních obcí, jejichž obyvatelé se jich velmi báli. Proběhlo dokonce několik pokusů o jejich vyhubení místními obyvateli, avšak skončilo nezdarem. Drzou zvířecí tlupu muselo nakonec spacifikovat až císařské vojsko. Možná právě v té době vzniká zkomolení názvu Helfenburk na Affenburk, tedy Opičí hrad - ve svém díle Rozmanitosti z historie Království českého se o tom zmiňuje i Bohuslav Balbín.“

(Citát: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Hradek-Helfenburk-u-Usteku.aspx)

Víme, že Richard Wagner navštívil v roce 1840 hrad Střekov (Schreckensten) v Ústí nad Labem. Ruina hradu jej natolik fascinovala, že počas své cesty napsal několik básní o hradu, které později posloužili jako základ libretta jeho slavné opery „Tannhäuser“, kterou napsal pro Královské divadlo v Drážďanech. Je ale ještě jedna opera napsaná v roce 1842 pro tentýž operní dům a to opera "Rienzi".

Proč právě Rienzi pro Drážďany? Pokud hledáme spojení témata této opery, kterým je život římského státníka Cola del Rienzo a Drážďan musíme nejdříve popsat, jak úzce byl náš Úštěcký region spojen v 19. Století s městem Drážďany a to nejenom skrze intenzivní uměleckou výměnu. Například do roku 1918 spadal tento region v právních záležitostech pod hlavní soud v Drážďanech a ne jak by se dalo předpokládat pod hlavní soud v Praze.  A právě na hrad Helfenburg při Úštěku byl Cola del Rienzo, kterého Wagner tak obdivoval, intervenován římsko-německým císařem Karlem IV v roce 1350. Ten si totiž znepřátelil jak císaře, tak i papeže tím, že již v 14. století bojoval za suverenitu římského národa vůči papeži a za sjednocení a suverenitu Itálie, která se nacházela v područí císařství říše římsko-německé.

Takže pokud Wagner v tomto čase putoval naším regionem a hledal inspiraci pro svou první operu jako zakázku Drážďanského královského dvora, a pokud navštívil hrad Helfenburg, mohl najít spojení příběhu své oblíbené historické postavy a Drážďan právě tady.